Matouš a Klára

Někdy chtěl bych se vrátit do školky
Být malý klouček, co leze po stromech
Nemyslet na prachy - nemyslet na holky
Netoužit stále jen po lepších výkonech

Vzpomeň si na léto na velké zahradě
Na jablka, na švestky, chlupaté králíky
Netrčels celý den v betonové ohradě
Shrbený společně s dalšími zvoníky

Když máma říkala: "Neboj se nekouše."
Tak jsi krok ustoupil, co kdyby náhodou
Ještě si vzpomeneš někdy na Matouše
Kamarád ze školy, co skončil pod vodou

A první krabičák a první Startky
Prázdninová parta z malého města
Za námi městem táhli se růžové zvratky
Byli jsme onehdy z jiného těsta

Návraty do Prahy, pak rodné město
Vzpomínky dýchají stále z police
Pocity volnosti a občas těsno
Voňavé lesy i rušné ulice

Jediná ztracená, co měla budoucnost
Klára, ta zvláštní dívčina
A potom stane se taková pitomost
Ani nerozkvetla. Uvadla květina

Do školy

Děcka zas půjdou do školy
Škoda. Na klid v tramvaji se snadno zvyká
No nic, už mi to tu zase tiká
Zas potkávat ty malé buvoly

Tramvaj stojí, oranžová bliká
"Máme na zítra úkoly?"
Nacpat jim na hlavy kastroly
Snad skončí u pika

Kopce

Tu na kopci kostel
Tu na kopci hrad
Mít na kopci postel
Já spal bych tam snad

Já do kopce stoupám
Ty do kopce jdeš
Vlas se mu houpá
Jiný má pleš

Na kopci jedl jsem
A taky tam spal
Shlížel na krásnou zem
Z vrcholků skal

Sáhl si na mraky
Přitom na zemi stál
Ač nevěřím na draky
Jeden ve větru vál

Kopečky, kopce
Vysoké hory
Pak vrátím se trpce
V nížinné bory

A...

A už je zas zima!
Prý jarní únava
My chcem už do naha
Vždyť jaro je prima
I když se unaví
A chce se mu spát
Vždyť v dešti stát
Je pro mě to pravý

A čekáme na Slunce!
Až s námi bude
Ranní a rudé
Paprsek na strunce
Zazní a bude hrát
Brýle si na očí dáš
Na Slunce se podíváš
Když budeš se smát

A smutno je nám!
Že roztál už sněhulák
Ani nepřilít ještě pták
Co ho rád mám
Že zakrytý kolena
Holky zas mají
A všichni se ptají
Proč voda je studená

A proč se mění čas
Cestou do práce svítání
Tma není k dívání
A leze do nás
Vítr cuchá vlasy
První dojem pokazí
Tvůj protějšek urazí
Ach to jarní bezčasí

1991

Take me to the place I love,
do roku kdy jsem byl narozen
Šnůra. Sestava škoda slov
Papričky, dýně, džem

I know someday you´ll have a beautiful life, I know you´ll be star
V tom roce jsem se narodil, však radši bych tam stál

Mít kytaru a bujný vous
She knows, she knows, she knows

Bude jaro

Blíží se jaro, ale ve vzduchu je cítit sníh.
Venku je ticho, ale ptáci sedí na vejcích.
Budou mě budit.

Tráva je žlutá, ale místy už se zelená.
Není teplo, ale soused už střelil jelena.
Bude ho udit.

Blíží se jaro, ale kytky ještě nekvetou.
Klerici spí, ale brzy začnou s osvětou.
Budou kázat

Petřín je prázdný, ale budou se líbat.
Ráno Slunce spí, ale bude dřív svítat.
Bude nám mávat.

Blíží se jaro, ale nosíme kabáty.
Chcem voňavou louku, ale sbíráme dukáty.
Budeme šťastní.

Blíží se jaro, tak tě vezmu za ruku.
Voní jaro, navzdory výfukům.
Chvilku se zasni.

Toulka

Somruje. Na rohu ulice postává.

Pár drobných chce, že prý mu dám.

Však ač nejsem osobá špinavá,

říkám mu: Nic nemám sám.

Hej kámo, rád bych ti korunu dal,

však v kapse mám díru, klobouk sepraný.

Žiju tu proto, abych se smál,

že bankovní konto mám vybraný.

V ulicích velkého města bloumám,

ač trochu ztracen se zdám.

Pozorně dlaždice zkoumám,

žiji tu dlouho, stejně neznám.

Krysy jsou patřičně vyžraný.

Otlučená okna, za nimi byl byt.

Teď už má bitvy svý prohraný.

Aspoň ty krysy mají tam klid.

Do řeky spláchneš sny,

pak barvou nové píšeš po zdech.

A lehké ženy zas mají své dny.

Chtějí si také dopřát oddech

V dálce už kopec Sluncem hoří.

Na kopci podívám se rád,

jak chlapec se dívce dvoří.

Květy už schovává rozkvetlý sad.